Jaké klást otázky při ústním zkoušení

– 5 minut čtení

Následující článek vychází z přednášky Karoliny Duschinské na Klubu pedagogů, 28. 11. 2025. Nechce se vám číst? Pusťte si záznam přednášky (18 min) a prolistujte prezentaci (v příloze pod videem).



Ústní zkouška odhalí, zda student látce skutečně rozumí – ale výsledek závisí na způsobu, jakým jsou otázky kladeny. Tento průvodce shrnuje, jak zkoušku strukturovat, jak se ptát a kde pomůže Copilot.


Struktura zkoušky

Pedagogický výzkum doporučuje tzv. strukturované ústní zkoušení se třemi fázemi. Oproti neformálnímu povídání má vyšší reliabilitu i validitu a studenti je hodnotí jako férovější.

  1. Zahřívací otázka (cca 3 minuty) – základní pojem nebo definice: „Jaký je rozdíl mezi přesností a správností měření?"
  2. Hlavní problém (cca 7–8 minut) – postup, princip i možné chyby: „Máte vzorek s neznámým obsahem chloridů. Jak byste postupovali při jeho stanovení argentometrií? Uveďte princip, rovnice a možné zdroje chyb."
  3. Uzavírající otázka – přesah do širšího kontextu: „Jak by se postup změnil, pokud by vzorek obsahoval bromidy?"

Každý student by měl strávit u zkoušky stejně dlouho. I když student „vůbec neví“, měl by v místnosti strávit stejný čas jako ostatní, což chrání komisi před nařčením z nespravedlnosti.

  



Míra zasahování do odpovědí (intruzivita)

Cílem ústní zkoušky je snížit stres studenta při zkoušení a zároveň zachovat vysokou odbornou úroveň – ověřit nejen znalosti, ale i myšlení. Toho dosáhnete otázkami, které studentovi nic nepodsouvají, ale zároveň vyžadují skutečné přemýšlení.

V pedagogickém výzkumu se pro míru zasahování do studentovy odpovědi používá pojem intruzivita. Jde o škálu od volného zadání úkolu až po sugestivní otázky. Vyšší intruzivita sama o sobě není chyba – záleží na tom, co otázka od studenta vyžaduje. Zjišťovací otázky například zasahují více, ale nutí studenta vysvětlit uvažování, a validitu zkoušky tím zvyšují. Problémem jsou až sugestivní otázky, které studentovi odpověď podsouvají.

Zásahy do odpovědí studujících (intruzivita): škála

Typ otázky Příklad Dopad na validitu
Zadání úkolu „Popište průběh mitózy." ✅ Neintruzivní, vysoká validita
Opakování informací „Řekl jste, že jde o mitózu – můžete to rozvést?" ⚖️ Nízká intruzivita
Upřesňující otázky „Co přesně myslíte tím, že se buňka rozdělí rovnoměrně?" ⚠️ Střední intruzivita
Zjišťovací otázky „Proč si myslíte, že je tento proces energeticky náročný?" ❗ Vyšší intruzivita, může zvýšit validitu
Sugestivní otázky „Nemyslíte, že to souvisí s ATP syntázou?" ❌ Vysoká intruzivita, ohrožuje validitu

Preferujte neutrální, otevřené otázky. Vyhýbejte se sugestivním formulacím. 

Jak udržet nízkou intruzivitu v praxi:

  • Dávejte čas na odpověď – pauza 3–5 sekund je v pořádku.
  • Používejte neutrální tón – vyhněte se hodnocení během odpovědi.
  • Ptejte se dál místo opravování „Můžete to rozvést?" místo „To není správně."



Méně intruzivní otázky s vyšší kognitivní náročností

Cíle:

  • snížit stres studujících během ústní zkoušky a zároveň  
  • zachovat vysokou odbornou úroveň – ověřit nejen znalosti, ale i myšlení. 


a) Otevřené otázky -
místo tipování ano/ne dávají studentovi prostor pro skutečnou odpověď.

„Je fotosyntéza exergonický proces?"
✅ „Jak byste charakterizoval energetickou povahu fotosyntézy a proč?"


b) Otázky na přenos znalostí 
- ověřuje schopnost přenést znalost do jiného kontextu.

✅ „Jak byste vysvětlil rozdíl mezi mitózou a meiózou studentovi prvního ročníku?"


c) Otázky na aplikaci 
- zda student látku pouze zná, nebo s ní dokáže pracovat.

„Jak byste využil tento princip při návrhu experimentu?"
✅ „Jak by se daný mechanismus projevil v patologickém stavu?"


d) Analytické otázky 
- podporuje rozklad problému a hledání souvislostí. 

✅ „Jaké faktory ovlivňují účinnost tohoto enzymu?"


e) Otázky na argumentaci 
- student formuluje a obhajuje vlastní názor.

✅ „Který z těchto přístupů je podle vás efektivnější a proč?"


f) Otázky na myšlenkový proces 
- ověří logiku uvažování, i když student udělá drobnou chybu.

✅ „Jak jste dospěl/a k tomuto závěru?"
✅ „Co vás vedlo k výběru tohoto postupu?"

 



Formulace, které se vyplatí přehodnotit

Studie o ústním zkoušení ukazují, že tyto otázky validitu zkoušky snižují:

„Z čeho jste to studoval/a?" – Má vysokou intruzivitu a o znalostech studenta nic neřekne. Lepší je rovnou se zeptat na obsah.

„Nemyslíte si, že..." – Studentovi prozradí očekávanou odpověď. Nahraďte otevřenou verzí: „Jak byste to vysvětlil/a?"

„To je špatně." – Uzavírá myšlení. „Zkuste to rozvést" nebo „Zdůvodněte to" dává studentovi příležitost dojít ke správnému závěru vlastní cestou.

 



Atmosféra při zkoušení

  • Ticho po otázce. Pauza 3–5 sekund je v pořádku – student potřebuje čas přemýšlet.
  • Neutrální výraz. Klidná mimika a tón hlasu dávají studentovi jistotu, že může odpovídat bez obav z průběžného hodnocení.
  • Sezení bokem. Uspořádání do tvaru L působí přirozeněji než přímé sezení naproti sobě.

 



Copilot při přípravě zkoušky

Vyučující mají Microsoft Copilot v rámci Microsoft 365 zdarma. Najdete ho na adrese copilot.microsoft.com nebo přímo v aplikacích Word, Teams a Outlook pod ikonou Copilot. Pro tvorbu výukových materiálů použijte funkci Teach (česky Učení). 

Návrh sady otázek - prompt:

„Jsem vyučující [předmět] na [typ školy]. Připravuji ústní zkoušku na téma [téma]. Navrhni otázky ve třech kategoriích: zahřívací otázka, hlavní problém a uzavírající otázka. U každé uveď, zda prověřuje znalost, porozumění, aplikaci nebo argumentaci."

Kontrola sugestivnosti vlastních otázek - prompt:

„Níže jsou otázky, které používám při ústním zkoušení z [téma]: [vaše otázky]. Zhodnoť každou z hlediska intruzivity a u těch s vysokou intruzivitou navrhni méně sugestivní alternativu."

Výstup vždy zkontrolujte: Copilot nezná specifika vašeho kurzu.



Článek vychází z přednášky Karoliny Duschinské „Jak být spravedliví při ústním zkoušení?" (28. 11. 2025) a citovaných studií: Nallaya et al. (2024), Abuzied & Nabag (2023), Fenton (2025), Doosti & Safa (2021), Phan et al. (2023), Pearce & Chiavaroli (2020).