Transparentní výuka bez snižování nároků
Když studující odevzdají práci, která neodpovídá našim očekáváním, snadno usoudíme, že úkol odbyli, nečetli zadání nebo nemají dostatečné schopnosti. Někdy je problém skutečně na jejich straně. Jindy ale nerozuměli tomu, co přesně mají udělat, proč to dělají a podle čeho bude jejich práce posuzována. Nejasnost přitom není totéž, co náročnost.
Odborně náročné může být: porovnat dvě teorie, interpretovat data, navrhnout řešení nebo obhájit vlastní závěr. Nejasný termín, neurčitý rozsah nebo skrytá hodnoticí kritéria však žádnou důležitou odbornou dovednost nerozvíjejí. Právě s tím pracuje přístup TILT = Transparency in Learning and Teaching.
TILT pomáhá zpřehlednit zadání tak, aby studující věděli:
- proč úkol dělají,
- co přesně mají udělat,
- podle čeho poznají kvalitní výsledek.
Jádrem jsou tři části:
- Účel: Jakou znalost nebo dovednost mají studující rozvíjet? Kde ji později využijí?
- Úkol: Co přesně mají udělat? Jaké kroky mají následovat? Jaký má být výstup, rozsah, forma a termín?
- Kritéria: Podle čeho bude možné poznat, že je výsledek kvalitní? Jaké znaky má dobrý výstup?
TILT tedy nesnižuje nároky. Odstraňuje „skrytá pravidla“, která jsou zkušenému vyučujícímu samozřejmá, ale studující je často musí odhadovat.
Proč samotné zadání často nestačí
Vyučující může mít jasnou představu o tom, co znamená „kriticky zhodnotit“, „diskutovat“, „argumentovat“ nebo „zpracovat téma do hloubky“. Pro studující ale tyto výrazy nemusejí být dostatečně konkrétní.
Například zadání: Zpracujte odbornou esej k vybranému tématu. ponechává mnoho otevřených otázek. Má studující téma popsat, porovnat více přístupů, obhájit stanovisko, nebo navrhnout řešení? Jaké zdroje má použít? Jak bude posuzována kvalita argumentace? Co znamená „odborná“?
Transparentnější zadání tyto otázky nezodpovídá za studující. Pomáhá jim soustředit energii na odbornou práci místo na odhadování očekávání.
Jak může zadání podle TILT vypadat
- Účel: Procvičíte schopnost porovnat dvě odborná stanoviska, rozpoznat jejich předpoklady a formulovat vlastní závěr opřený o argumenty.
- Úkol: Přečtěte oba texty, určete jejich hlavní tezi a u každého uveďte dva klíčové argumenty. Poté napište srovnání v rozsahu 600–800 slov a v závěru formulujte vlastní stanovisko.
- Kritéria: Kvalitní text...
• přesně vystihuje obě stanoviska,
• odlišuje popis od vlastního hodnocení,
• pracuje s relevantními důkazy,
• vysvětluje rozdíly mezi přístupy,
• formuluje závěr, který navazuje na předchozí argumentaci.
Odborná náročnost zůstává zachována. Studující však nemusejí hádat, zda mají text převyprávět, hodnotit, porovnávat nebo aplikovat.
I. Účel: proč má úkol smysl
Účel není pouze formální učební cíl. Má studujícím ukázat, jakou odbornou činnost si procvičí a proč stojí za to jí věnovat úsilí.
Místo obecné formulace: Cílem úkolu je prohloubit znalosti tématu. je užitečnější napsat: Procvičíte schopnost rozlišovat mezi tvrzením a argumentem. Tuto dovednost využijete při psaní závěrečné práce i při posuzování odborných textů.
Nebo: Naučíte se zvolit vhodný způsob vizualizace dat a formulovat závěr, který nepřekračuje dostupné důkazy.
Dobře formulovaný účel pomáhá studujícím pochopit, že úkol není samoúčelnou povinností.
II. Úkol: co přesně mají studující udělat
Část „úkol“ by měla popsat požadovaný postup a výstup. Nemusí být dlouhá, ale měla by odstranit zbytečné nejasnosti.
Užitečné je uvést:
- jednotlivé kroky,
- podobu výstupu,
- rozsah,
- povolené nebo požadované zdroje,
- termín,
- případná omezení,
- způsob odevzdání.
Například: Vyberte jednu ze tří případových studií. Nejprve stručně popište problém, poté navrhněte dvě možná řešení a porovnejte jejich výhody a rizika. Odevzdejte text v rozsahu 1000–1200 slov. Použijte nejméně tři odborné zdroje, z toho alespoň jeden cizojazyčný.
Takové zadání nestanovuje obsah závěru. Vyjasňuje cestu, kterou mají studující projít.
III. Kritéria: jak vypadá kvalitní výsledek
Kritéria pomáhají studujícím převést obecné požadavky na konkrétní znaky kvality.
Pojmy jako „odborná úroveň“, „dobrá argumentace“ nebo „kritické myšlení“ jsou často příliš obecné. Užitečnější je popsat, jak se projeví v konkrétní práci.
Například:
- Argument je podložen relevantním zdrojem a je vysvětleno, jak tento zdroj podporuje závěr.
- Graf odpovídá typu dat, má správně označené osy a nepoužívá zavádějící měřítko.
- Závěr vychází z předložených důkazů a nepřidává tvrzení, která z nich nelze odvodit.
- Návrh řešení zohledňuje nejen přínosy, ale také omezení a možné vedlejší důsledky.
Kritéria mohou mít podobu stručného seznamu, rubriky nebo kontrolních otázek.
Ukázat kvalitu je často účinnější než ji pouze popsat
Ani přesně formulovaná kritéria nemusejí všem studujícím stačit. Pomáhá proto ukázat dva krátké výstupy rozdílné kvality a společně pojmenovat, v čem se liší.
Může jít o:
- dvě úvodní pasáže odborného textu,
- dvě interpretace grafu,
- dva návrhy řešení,
- dvě prezentace,
- dva postupy výpočtu.
Studující mohou odpovídat například na otázky:
- Který výstup je přesvědčivější a proč?
- Co je pouze tvrzení a co už argument?
- Kde závěr překračuje dostupné důkazy?
- Co by bylo potřeba doplnit?
Taková práce nevede k mechanickému napodobování vzoru. Pomáhá vytvořit si představu o kvalitě, kterou mohou studující později využít při vlastní práci.
Nevede transparentnost k nesamostatnosti?
Častá obava zní, že příliš přesné zadání studující „vede za ruku“. Samostatnost ale nevzniká tím, že necháme nejasné požadavky.
Je užitečné oddělit dvě věci:
- jasnost zadání,
- míru odborné samostatnosti.
Zadání může být velmi jasné a přitom vyžadovat náročné rozhodování. Můžeme přesně stanovit účel, podobu výstupu a kritéria, ale ponechat studujícím volbu tématu, zdrojů, argumentů, metody nebo řešení.
Například: Zvolte jednu ze tří metod a zdůvodněte, proč je pro daný problém nejvhodnější.
Studující přesně vědí, co se od nich očekává. Odborné rozhodnutí však zůstává na nich.
Malá změna pro příští výuku
Není nutné přepracovat všechna zadání v předmětu. Pro začátek lze vybrat jeden opakovaný úkol, u něhož studující často chybují nebo se ptají na stejné věci.
- Zkuste doplnit tři části: Proč úkol děláme? Co přesně má vzniknout? Podle čeho poznáme kvalitní výsledek?
- Poté se podívejte, zda některá kritéria nejsou příliš obecná. Výraz „dobře zpracované“ lze pravděpodobně nahradit konkrétnějším popisem.
Několik otázek před zveřejněním zadání
- Je jasné, jakou znalost nebo dovednost úkol rozvíjí?
- Je zřejmé, co přesně mají studující odevzdat?
- Rozlišuje zadání mezi popisem, analýzou, porovnáním a hodnocením?
- Jsou uvedeny rozsah, zdroje, termín a případná omezení?
- Popisují kritéria skutečné znaky kvality?
- Mohli by studující podle kritérií posoudit vlastní pracovní verzi?
- Nezaměňuji odbornou náročnost za nejasnost instrukcí?
Na závěr
TILT není metoda, která by měla studujícím práci usnadnit tím, že odstraní potřebu přemýšlet. Jeho smyslem je odstranit nejistotu, která s odborným myšlením nesouvisí.
Jasné zadání ponechává studujícím odpovědnost za jejich rozhodnutí, argumenty i výslednou kvalitu. Současně jim dává férovou možnost pochopit, co se mají učit, co mají vytvořit a podle čeho mohou svou práci zlepšovat. Transparentnost tak není opakem náročnosti, naopak může být její podmínkou.
Literatura:
Winkelmes, M.-A., Bernacki, M., Butler, J., Zochowski, M., Golanics, J., & Weavil, K. H. (2016). A teaching intervention that increases underserved college students’ success. Peer Review, 18(1/2), 31–36.